Tátovo Jaro

Jan Nedvěd

GŠel v horách sníh sem dolů k nám
Cpramíncích stékal a Gtál
Cz větví nad potůčkem Empadal dolů Dled
Cpřichádzel Gtátův Djarní Gsvět
Z okapu ven listí a mech
ze skály nad studánkou sníh
najednou je nás víc smích zvoní, smích zvoní
najednou líp je snad jak v loni
Ta krása rán pod střechy blíž
na první sedánky tam k nám
a každou chvíli slyšíš jak projiždí vlak
vzpomínáš na tátu a tak
Jestli jsme zas o kolik je nás míň
jestli nám nevymazal stopy v čase svět
Manitou neplakal jen za totemem stál
a mnozí neviděli dál
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:20:05.849+00:00
Výsledky hledání: